Hana Hegerová

Levandulová

DZa mostem v úzké Hmiulici
Dje krámek z dálky Hmivonící
Dmeduňkou, rdesnem, Hmiskořicí
ale Emihlavně - ách Ajó...

EmiLéta snad z úcty Ak tradici
Emikupuji celou Akrabici
Emia přes ní i papír Abalící
cíEmitím, že řekneš...

AÁch jó,
ty jsi Dmá, HmilevanduloDvá. Hmi
Úplně Dcelá, celičká, Hmi
levanduloGvá. A
NádEmiherně AlevanduloEmivá. A
EmiHmm A - levanduloDvá. Hmi Emi A

Ne vždycky vařím dobroty
a občas mívám teploty
a nekapu ti do noty
a často vzdychám - ách jo.

Sotva však cinkneš za vraty
otevřu, koukám, no a ty
upadáš vesměs v záchvaty
a vždycky voláš...

Ách jó,
ty jsi má, levandulová.
Úplně celá, celičká,
levandulová.
Famózně levandulová
Hmm - levandulová.

Už dobře pětadvacet let
si honem běžíš přivonět
a dřív, než začneš vyprávět
cos viděl, šeptáš - ách jó...

Mívám chuť žárlit na ten květ
to ovšem znáš už na zpaměť
ať uschlé lístky vezme čert
říkáš i bez nich - ách jó...

Budeš má, levandulová.
Navždycky celá, celičká,
levandulová.
Famózně, nádherně levandulová.
Hmm - levandulová.