Karel Černoch

Ona se brání

EMám, svý děvče mám,
je prima, jenFže se Ebrání,
ví, H7že mám ji rád,
chce se však Aprát, když se Ek ní skláním.

Mám, svý děvče mám,
je príma, i když se brání,
já chtěl bych ji mít,
ona chce snít bez objimání.

Znám, tvý ústa znám,
jsou príma, když se tak brání,
jen nevím zda znáš,
na co je máš, jsou na líbání.

Tak mi je dej, ty mi je dáváš,
jsi príma, chvěješ se bázní,
tmou vyšlehla zář,
barví tvou tvář a srdce blázní.

S tmou odchází sen,
přichází den, v očích máš mír.

Podívej se, už svítá.